Onemocnění ledvin kvůli diabetu by mohlo být mnohem méně

Už je možné zvrátit další osud diabetiků v riziku selhání ledvin, zejména v časných stadiích. Nejen u diabetiků je ale třeba stav ledvin zjistit co nejdříve. Dobrou možností pro každého jsou i vyšetření v rámci Světového dne ledvin.

Každoročně na druhý březnový čtvrtek připadá Světový den ledvin, celosvětová kampaň, která má upozornit na to, že 10–15 procent světové populace trpí určitou formou onemocnění ledvin. A Česká republika rozhodně není výjimkou. Kampaň mívá v hledáčku i nějaké hlavní téma, letos se zaměřila na souvislosti a rizika pacientů při komorbiditě diabetu a nefropatií. Včas prováděná preventivní vyšetření a včasné nasazení moderní medikace jim může ledviny zachránit. Po přestávce způsobené covidem je kampaň opět plně kontaktní: „Vracíme se k předcovidové praxi otevření dveří všech našich dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí. Bezplatně a bez objednání mohl letos kdokoliv přijít 9. března mezi 8. a 15. hodinou a naši zdravotníci mu během 10–15 minut udělali preventivní vyšetření ledvin. Každý rok jsme už před covidem takto vyšetřili tisíce lidí a desítky až nižší stovky jsme doporučili k dalšímu podrobnému vyšetření. A nejde jen o to vyšetřit nějaký počet pacientů a sdělit jim, zda jsou v nějakém riziku onemocnění ledvin, ale i tímto způsobem poukázat na problém jako takový, upozornit na něj veřejnost, aby se o sebe lidé lépe starali a mysleli na rizika spojená s ledvinami,“ říká MUDr. Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum.

Diabetici tvoří polovinu pacientů s nefropatiemi

Onemocnění ledvin u diabetiků vzniká, stejně jako naprostá většina komplikací diabetu, na podkladě dlouhodobé hyperglykemie. Hlavní funkční jednotku ledviny tvoří glomeruly, v nich se filtruje krev a tvoří se moč. Jejich tenké cévy vysoká hodnota krevního cukru poškozuje a přestávají fungovat správně. Glomeruly přestanou časem fungovat správně, přestanou zadržovat bílkoviny, nakonec se zajizví a zaniknou. Tím se filtrační schopnost ledvin rychle snižuje. Prvním příznakem tohoto procesu může být přítomnost albuminu v moči, který tam poškozené glomeruly začnou propouštět. Dalším problémem onemocnění ledvin u diabetu je i rozvoj vysokého krevního tlaku.
Z řad diabetiků se rekrutuje i polovina pacientů s onemocněním ledvin. Diabetiků je nyní v České republice více než milion a do roku 2030 jejich počet pravděpodobně vystoupí na 1,3 milionu, což bude 12 % populace. Navíc také platí, že onemocnění cukrovkou se posouvá do mladších věkových skupin, což bude v budoucnosti znamenat pro celou společnost vysokou socioekonomickou zátěž. K tomu si můžeme připočítat další stovky tisíc lidí s prediabetem a rázem jsme skoro na dvou milionech lidí, kteří mají problémy hladinou krevního cukru.
U více než třetiny diabetiků se rozvíjí i porucha funkce ledvin. Prevalence nefropatie jako komplikace základního onemocnění závisí na tom, zda a jak se komu daří s cukrovkou bojovat. „Pokud bude jejich diabetes dobře kompenzovaný a dobře léčený, riziko rozvoje poruchy ledvin budou mít nízké. Nicméně naši pacienti se díky moderní léčbě diabetu dožívají stále vyššího věku a ve vyšších věkových kategoriích se prevalence nefropatií výrazně zvyšuje. Pacienty v riziku, což jsou fakticky mezi diabetiky všichni, je nutné začít včas identifikovat i z hlediska rozvoje nefropatií – u každého diabetika je třeba alespoň jednou ročně ledviny vyšetřit a pacienta informovat, v jakém stavu jsou jeho ledviny. Pacienti s diabetem, kteří nedostanou informace o stavu svých ledvin od svého lékaře, by ho o ně měli aktivně žádat,“ podotýká profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti.

S cukrovkou bojuje i mistr světa ve střední váze

Cukrovku opravdu mají i lidé, u nichž bychom vážnou nemoc asi nepředpokládali. Mezi cukrovkáře patří i Jiří Tkadlčík, třiatřicetiletý vrcholový sportovec, český strongman, čtyřnásobný vítěz závodu Arnold Classic, mistr Evropy a mistr světa ve střední váze z roku 2018. Diabetes mu byl diagnostikován ve třech letech, žije s touto nemocí v podstatě celý život. Inzulin si od dětství píchá čtyřikrát denně. Je samozřejmě pod pravidelným dohledem diabetologa, ale sledované jsou i jeho ledviny. Ty zatím fungují, jak mají. Navzdory lékařským doporučením se sportu nevzdal a říká o sobě, že mu cukrovka dala obrovskou disciplínu a dravost. Kromě toho, že on sám má cukrovku, trpí jeho dcera vrozeným neurologickým onemocněním způsobeným genetickou mutací, které postihuje ledviny a vylučovací ústrojí.

Identifikovat a co nejdříve léčit

Informace, jak je na tom s ledvinami, je dnes pro každého diabetika ještě důležitější než dříve. Důvodem jsou glifloziny. „Možnost léčby antidiabetikem, tedy lékem vyvinutým původně k léčbě diabetu, se týká i pacientů, kteří diabetes nemají. Glifloziny i u nich působí ochranně z hlediska srdce a ledvin a mají příznivý efekt na krevní cukr, ale přitom nevyvolávají hypoglykemii, na rozdíl od některých jiných antidiabetik,“ říká profesor Vladimír Tesař, přednosta Nefrologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě pacientů s diabetickou nefropatií, kterých je z pohledu vývoje do terminálního selhání ledvin vyžadujícího dialýzu cca 40 %, je 60 % pacientů s velmi různými příčinami chronického onemocnění ledvin, ale bez diabetu. Pacientů s chronickým onemocněním ledvin je v populaci cca 10 %, tedy opravdu hodně. Z nich přibližně 1 % má progresivní onemocnění, které směřuje k tomu, že neovlivněno skončí nutností náhrady funkce ledvin, ať už dialýzou, nebo transplantací. „A tyto pacienty je třeba identifikovat co nejdříve a léčit je těmito novými léky, které i u nich jako nediabetiků působí ochranně. Jsme nadšeni, že po více než dvaceti letech máme nový lék, který významně umožňuje ovlivnit progresi chronického onemocnění ledvin a riziko vývoje selhání ledvin,“ dodává profesor Tesař.
„Někteří pacienti ani neví, že mají počínající cukrovku, a tím pádem i ohrožené ledviny. Pacienti se často řídí tím, jestli pociťují obtíže nebo ne. A protože počáteční stadia onemocnění ledvin jsou většinou bezpříznaková, může pacient i po zjištění diagnózy podcenit dodržování doporučených opatření, léčby a občas i kontrol. Pak se může stát, že onemocnění postoupí do pokročilejšího stadia velmi rychle a pak už jde o nevratný proces. Proto apelujeme na dodržování doporučení a léčby, která může udržet onemocnění ve stabilizovaném stavu po dobu mnoha let,“ podotýká MUDr. Vladimír Vojanec, primář dialyzačního střediska B. Braun Avitum.

Polovina transplantací ledvin je u diabetiků

Když už ledviny selžou, přichází na řadu dialýza a transplantace. I v této oblasti se u nás za poslední dekády změnilo velmi mnoho. „Ještě v roce 1989 diabetik starší padesáti let při selhání ledvin prakticky neměl šanci. Z tehdejšího pohledu se jevil jako neperspektivní a vzhledem k omezeným léčebným zdrojům se nedostal na dialýzu, což platilo i pro transplantace. Změna pohledu přišla v 90. letech a je obrovská. Dnes polovinu pacientů s nezvratným selháním ledvin tvoří diabetici a jsou léčeni bez ohledu na věk. Z transplantovaných pacientů téměř polovina příjemců ledviny jsou právě diabetici,“ připomíná profesor Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.
Velmi pozitivním faktem je, že zatímco v době covidu klesly počty transplantací v evropských zemích radikálně, u nás byl pokles značně menší. V dostupnosti transplantace ledvin byl velice úspěšný i rok 2022, transplantováno bylo 520 ledvin, což nás v poměru k počtu obyvatel řadí celoevropsky na třetí místo. „Transplantovat nám umožňuje velmi dobrá dárcovská aktivita, máme velmi kvalitní spolupráci s dárcovskými nemocnicemi. Pokud jde o ledviny, v březnu 2023 je na čekací listině na transplantaci přibližně 400 pacientů. Transplantuje se ale přibližně 520 pacientů ročně, takže pacient může být transplantován během velmi krátké doby, kratší než 1 rok. To bohužel neplatí pro všechny nemocné, někteří čekají na opakované transplantace, ti čekají déle,“ upozorňuje profesor Viklický. Dalšími trendy v této oblasti je podle něj nejen zlepšit dlouhodobé výsledky transplantací, ale i umožnit je velice rizikovým nemocným, například s imunologickým handicapem. Budoucnost české transplantologie vidí v udržení extrémně dobrých počtů výkonů, i proto je tak důležitá spolupráce s dárcovskými nemocnicemi. Specifikem u nás je značný nepoměr počtů mezi kadaverózními a žijícími dárci (vloni 520/40). Z řady důvodů transplantace od žijícího dárce přináší lepší výsledky. Ke zvýšení počtu transplantací ledvin od žijícího dárce je třeba i zlepšit osvětu směrem k rodinám pacientů.

Transplantuje se i preemptivně

Právě osvěta o transplantacích je hodně i na dialyzačních centrech. „U pacienta s již selhávajícími ledvinami, když se blíží nezvratné selhání ledvin, při debatě o další léčbě vždy zazní i možnost zařazení na transplantační čekací listinu už preemptivně, tedy těsně před tím, než by bylo nutné zahájit dialyzační program. S pacientem tedy hovoříme nejen o tom, zda by v případě dialýzy preferoval peritoneální dialýzu nebo hemodialýzu, ale pokud se nám jeví jako kandidát na transplantaci, určitě se ho zeptáme i na to, zda nemá ve svém okolí potenciálního dárce ledviny. A pokud jde o osvětu prevence onemocnění ledvin? Kromě akcí v rámci Světového dne ledvin přímo na našich pracovištích, kdy letos měli lidé v rámci sítě dialyzačních středisek B. Braun možnost nechat se vyšetřit na 39 místech po celé republice, máme spuštěnou například ledvinovou kalkulačku. Nenahradí režim preventivních kontrol u praktika, ta jsou základ a právě od nich se k nám dostává značná část pacientů, ale je docela užitečná,“ uzavírá primář Vojanec.
Ledvinová kalkulačka slouží pro orientaci, zda někdo spadá do rizikové skupiny pro onemocnění ledvin. Najdete ji na www.ledvinovakalkulacka.cz

Foto popiska:
Tisková konference ke Světovému dni ledvin. Zleva: MUDr. Vladimír Vojanec, Jiří Tkadlčík, prof. Ondřej Viklický, prof. Martin Prázný, prof. Vladimír Tesař, MUDr. Martin Kuncek

Autor: Jana Jílková
Foto: B. Braun

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Email