Resort zdravotnictví čekají klíčové změny v oblasti digitalizace. Ministerstvo zdravotnictví po velmi dlouhých přípravách zahajuje sérii klíčových projektů, které umožní jak poskytovatelům, tak i pacientům sdílet zdravotnická data a mít přístup k evidovaným záznamům o sobě. Pro dosažení využitelného výsledku je ale nezbytné konsolidovat stávající stav, zahájit nezbytnou standardizaci, a umožnit tak mimo skutečné vedení elektronické zdravotní dokumentace i její následné předání.
Potřeba elektronizace zdravotnictví je v současné době již velmi viditelným a palčivým nedostatkem. Důvodem je celkový rozvoj technologických možností dostupných a snadno využitelných v mnoha dalších oblastech. Součástí běžného života se stala všudypřítomná konektivita a související mobilní přístup k informacím. Dnes si již těžko dokážeme představit, že bychom neměli k dispozici poměrně výkonný počítač v podobě mobilního telefonu, který mimo svou komunikační funkci nabízí i specializované a denně využívané aplikace například pro přístup k velmi rozšířenému bankovnictví, ale i mnoha dalším službám.
Je již dnes běžnou praxí, že i v podstatě jakýkoli multimediální obsah jsme mimo schopnost jej pořídit také schopni okamžitě sdílet, a dokonce se již i velmi pozvolna objevují mobilní aplikace, které umožňují náhled do osobních dat evidovaných státem s možností zajištění dodatečných online služeb. V rámci tohoto rozvoje se právě zdravotnictví probouzí velmi pozvolna. Důvodem je mimo poměrně zásadní citlivost právě zdravotnických dat i aktuální stav a související infrastruktura.
Ministerstvo zdravotnictví má po dlouhých přípravách již k dispozici kapacitu pro realizaci hlavních projektů a v současné době již probíhají realizace některých z nich. Protože složitost celého systémů je poměrně rozsáhlá, budou jednotlivým fázím a souvisejícím projektům věnovány samostatné články. Hlavním cílem je zajištění interoperability – tedy možnosti výměny elektronické zdravotní dokumentace. V praxi tím bude umožněno, aby jak zdravotnická zařízení, tak i například nemocnice a praktický lékař mezi sebou sdíleli základní set informací o pacientech a také nejdůležitější dokumenty – například aktuálně řešenou propouštěcím zprávu. Dále je předpokládáno zajištění systému pro vznik a předání elektronických žádanek – v následující fázi i s funkcionalitou informací o dostupnosti kapacit pro vyšetření u poskytovatelů.
Součástí projektů digitálních služeb je vývoj informačních systémů pro digitalizaci agend, jako jsou „informované souhlasy“ a „dříve vyslovená přání“, a pro poskytovatele možnost konzumovat služby resortní certifikační autority. Aktuálně již poskytovaná aplikace EZKarta umožní v rámci nově implementovaných systémů přístup do jednotlivých agend ze strany uživatele (pacienta), a to s maximálním důrazem na zabezpečení a související ochranu práv přístupu k osobním a pacientským datům.
Další velmi očekávaným projektem je i telemedicína, kterou jako samostatný projekt pod taktovkou ministerstva zdravotnictví realizuje Fakultní nemocnice Olomouc.
Cílem je realizovat veškeré centrální projekty během období 2024–2026. Mimo velmi očekávaný́ přínos v podobě dostupných služeb pacientům komplexní pojetí umožní být i důstojným partnerem EU v době, kdy vyjde v platnost evropské nařízení EHDS a bude umožňovat např. sdílení zdravotnické dokumentace napříč členskými státy. Za současných podmínek toto není ani omezeně možné.
V následujících článcích se budeme věnovat jednotlivým tématům blíže, a postupně tak objasníme zásadní změny, které resort v následujících dvou letech čekají.
Klíčovým cílem je zajistit zdravotníkům i pacientům důstojné nástroje elektronizace, které umožní jak velmi kýženou optimalizaci, tak i podporu léčebné péče.
Petr Foltýn,
ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví
Foto: archiv Petra Foltýna