Za konec první světové války se pokládá 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří. Konec útrap vojáků i civilních obyvatel však nastal jen částečně. Po všech kontinentech se už šířila jiná než válečná epidemie – pandemie španělské chřipky. Její dopad na obyvatelstvo byl katastrofální. Obětí bylo podle různých pramenů 50–100 milionů.
Úplně neočekávaná tehdy pandemie nebyla. První, relativně mírná vlna španělské chřipky nastoupila na jaře a na počátku léta, v Evropě a v USA. V pozdním létě a na podzim 1918 byla následována druhou vlnou spjatou s neobyčejně vysokou mortalitou, která ztratila v Evropě na razanci až v listopadu téhož roku. Na mnoha místech však probíhala ještě na přelomu let 1918/19, zvláště v lednu a únoru 1919, třetí vlna, rovněž spojovaná s vysokou úmrtností, po které v roce 1920 na mnoha místech následovala ještě obzvlášť virulentní čtvrtá vlna.
U pandemie v letech 1918/19 byly častěji pozorovány recidivy i nebezpečné zápaly plic spojené s těmi nejtěžšími komplikacemi jako například empyémy nebo plicní krvácení. Markantním rysem byl celkový obecně hemoragický charakter. Na chřipku umírali lidé fyzicky zdatní, dobře živení, nejen slabí a podvyživení.
Whisky, chinin, Aspirin
Poté co vešly ve známost první případy chřipky, byla roku 1918 nastolena otázka, jak možné hrozící infekci uniknout. K medikamentózní prevenci infekce lékaři doporučovali chinin v dávkování od 0,2 g do 0,3 g 3× denně, který měl zmírnit průběh nemoci, ale i zabránit jejímu vypuknutí. Většina klinických lékařů tento názor nesdílela, přesto prodeje chininu dosahovaly rekordní úrovně. Na rozhraní mezi léčitelstvím a lidovou medicínou, ale i mezi profylaxí a terapií, se těšily velké popularitě alkoholické nápoje, ať už rum (čaj s rumem), grog, svařené víno nebo medicinální koňak. V Anglii byla od prosince 1918 whisky dokonce na recept.
Nedůvěra v roušky může být dědičná
Stejně jako při současné pandemii covidu-19 se i tehdy všude připomínala úzkostlivá a důkladná hygiena. V hostincích a kavárnách má být používán přinesený příbor a vlastní sklenice na pití, člověk si má několikrát denně vyčistit ústa a před jídlem důkladně umýt ruce. Aktuálním požadavkem byla prostorová separace nemocných členů rodiny. V tisku je ostře kritizováno tradiční podávání ruky. Bylo doporučováno omezit pozdrav na pokrčení obočí či úklon hlavou. Za účinné opatření proti šíření chřipky se už tehdy pokládalo i nošení roušek.
Dne 27. 5. 1918, v Den obětí války, umírá v New Yorku na zápal plic americký podnikatel s nemovitostmi a restauratér německého původu Frederick Trump. Přistěhovalec z Karlstadtu ve Falci je jednou z raných obětí španělské chřipky. O necelých 100 let později se jeho vnuk stal prezidentem Spojených států.
Historické kazuistiky s klinickými diagnózami
1. Služka, 35 let, onemocněla 12. října, pociťuje opakovaně mrazení a celkovou malátnost, v 1. týdnu nemoci časté krvácení z nosu a silné bolesti hlavy, kašel, bez hlenů. Až 19. října silně krvavý výmětek a pocit stísněnosti. Stolice zpočátku 2× vodnatá, poté normální. Během dalšího průběhu útlum nad spodními plicními laloky a šelest na celé pravé straně.
Teplota až 40 °C, sputum krvavé, pneumonické. Později výmětek hnisavější, pacientka se stává otupělou, hodně sténá. 24. října pokles teploty na 37 °C, puls slabý, 128/ min, 25. října smrt v důsledku srdeční slabosti. Dg: pneumonie způsobená chřipkou, hnisavá bronchitis haemorrhagica.
2. Železniční dělník, 14 let, přivezen na lékařskou kliniku umírající. Silně cyanotický. Nad oběma plícemi chrastivé zvuky. Puls stěží hmatný. Exitus jednu hodinu po příjmu. Dg: chřipka.
3. Manželka pekaře, 24 let, onemocněla 13. října 1918 horečkou, celková malátnost, bolesti hlavy a na prsou, bez výmětku. Objevily se rovněž bolesti v břiše a zádech. Silné krvácení z nosu třetí den nemoci. Denně 4–5× průjmová stolice. Pacientka ulehla hned po prvních projevech nemoci na lůžko. 22. října exitus letalis. Dg: chřipková pneumonie, enteritis, zvětšení srdce, gravidita.
S použitím textu: https://odbornost.avenier.cz/cz/spanelska-chripka-pohled-do-historie (red)
Zdravotníci v ochranných oděvech. Foto: Public domain
Úvodní foto: Nos roušku, nebo jdi do vězení! Kalifornie, 1918. Foto: Mill Valley Public Library / Public domain